Jak zastupujeme
naše zmocnitele

Abychom mohli zákonnou formou zastupovat zájemce o naše služby, musíme k tomu být jimi nejprve zmocněni, a to na základě jimi udělené plné moci.

Z ustanovení § 33, 34, 35 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění vyplývá, že existující zmocnění k zastupování je třeba správnímu orgánu prokázat, a to buď písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Plná moc je soukromoprávním, tedy občanskoprávním vztahem mezi zmocněncem a zmocnitelem ve smyslu ust. § 441 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., (občanský zákoník) v platném znění. Smluvní zastoupení vzniká dohodou o plné moci. Uzavřením dohody o plné moci vzniká právní vztah mezi zastoupeným, jehož zákon označuje jako zmocnitele, a zástupcem (neboli zmocněncem). Od dohody o zastoupení je třeba odlišovat samotnou plnou moc. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, kterým vůči třetím osobám prohlašuje, že zmocnil jinou osobu (zmocněnce), aby ho v rozsahu uvedeném v této plné moci zastupovala. Plnou moc je možno zjednat v rozsahu dle ust. § 33 zák. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění, tedy k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, pro celé řízení, pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem nebo v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. Zatímco dohoda o zastoupení (dohoda o plné moci) je smlouva (dvoustranné právní jednání), jež může mít podobu některé typové smlouvy, plná moc je jednostranný právní úkon, který osvědčuje (potvrzuje) existenci dohody o zastoupení (tj. dohody o plné moci). Plná moc je tedy jednostranné právní jednání zmocnitele, který není adresován zmocněnci, ale naopak třetím osobám, a kterým se těmto třetím osobám osvědčuje (potvrzuje), že k dohodě o zastoupení došlo. Pokyny dané zmocnitelem zmocněnci, které z plné moci nevyplývají, (byť by plynuly z dohody o zastoupení), nejsou vůči třetím osobám zásadně právně relevantní. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 2788/2011 ze dne 18. 1. 2012.

Otázkou plných mocí se zabývá i rozsudek Nejvyššího soudu č. Cdon 1007/96 z 24. 10. 1996, podle kterého může být nedostatek nedoložení plné moci v řízení zhojen jejím dodatečným předložením ve stanovené lhůtě.

V rozsudku 1 As 27/2011 – 81 ze dne 4. 5. 2011 Nejvyšší správní soud konstatoval, že zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí je přípustné, protože každý má právo zvolit si zmocněnce, nehledě na státní příslušnost nebo místo trvalého pobytu.

Správní řád nevyžaduje písemnou plnou moc udělovanou účastníkem řízení zmocněnci dle ust. § 33 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění úřední ověření podpisu. To platí i v případě, že plná moc je udělena také pro doručování písemností. Je třeba rozlišovat doručování na základě plné moci ve smyslu ust. § 33 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění od doručování zmocněnci pro doručování ve smyslu ust. § 20 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění.

Podle § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění si účastník řízení může zvolit zmocněnce v rozsahu plné moci ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Dle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění se písemnosti doručují pouze zástupci (s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat). V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí dle § 34 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení. Jsou-li pochybnosti o rozsahu zastoupení, tzn. o rozsahu oprávnění zástupce jednat v řízení jménem zastoupeného, platí v takovém případě, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.

Má-li správní orgán pochybnosti o rozsahu zastoupení, měl by se pokusit tyto nejasnosti odstranit tím, že vyzve zastoupeného, popřípadě zástupce k tomu, aby rozsah oprávnění pokud možno jednoznačně definovali s tím, že pokud to neučiní, bude správní orgán postupovat podle § 34 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) v platném znění, tedy bude doručovat písemnosti pouze zástupci. Upřesnění rozsahu plné moci slouží k eliminování následného zpochybnění úkonů provedených správním orgánem vůči zástupci nebo úkonů provedených v řízení zástupcem.

Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě (tzv. substituční plnou moc) jen, je-li v plné moci výslovně uvedeno, že tak učinit může. To neplatí v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že jiná osoba může jednat místo zmocněnce (např. zákon o advokacii).

Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného a z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. V případě, kdy plná moc je udělena v rozsahu zahrnujícím i doručování písemností, doručují se písemnosti přímo zástupci s výjimkou případů, kdy má zastoupený v řízení něco osobně vykonat.

Účastník řízení může udělit plnou moc k zastupováním ve správním řízení jak osobě fyzické, tak osobě právnické, a platí to i naopak, tzn., že zmocněncem může být zastoupena jak osoba fyzická, tak osoba právnická.

Je třeba rozlišovat mezi zastupováním právnické osoby zmocněncem na základě plné moci od zastoupení právnické osoby jejími zaměstnanci. V případě zastoupení právnické osoby zaměstnanci se doručuje právnické osobě, nikoliv těmto zaměstnancům, neboť se nejedná o zastupování ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád) v platném znění (na základě plné moci).